Počet autorů: 179
Malíř Zdeněk Adamec hledal svoje bohaté inspirace ve Francii. V této zemi pobýval delší čas a přilnula mu k srdci. Inspiroval se jejími slohy, kompozicemi i barvami. Jeho obrazy, malované olejem na plátně jsou většinou veselé, optimistické a prosvětlené sluncem. Nalezneme zde stopy kubizmu i impresionizmu, ale především nenapodobitelný, vlastní rukopis malířův.
Zemřel uprostřed tvůrčí práce roku 2017 v nedožitých 84 letech.
Počet produktů: 34
Počet produktů: 0
Počet produktů: 0
Počet produktů: 0
nar. 14.9.1936 v Pavlíkově u Rakovníka - malíř a grafik
Po studiu Vysoké školy uměleckoprůmyslové (VŠUP) a Akademie výtvarných umění v Praze v letech 1955-61 působil J. Anderle v Černém divadle J. Srnce. V době 1969-73 asistoval u J. Trnky na VŠUP; je členem Sdružení českých umělců grafiků Hollar a nositelem mnoha cen za grafiku (například Grand Prix Liege 1969).
Ranou tvorbu Anderleho reprezentuje cyklus Vesnické tancovačky z let 1960-62. Pozdější cyklus Hlavy (1964-65, suchá jehla) již ukazuje plně vyzrálou techniku. Je spíše znakový než zobrazující, přibližuje se lyrické abstrakci. V následujícím díle se více a častěji uplatňuje přesný detail, který však zůstává ve stále ještě roztříštěné kompozici, jež ukazuje určitou závislost na surrealismu (Bez kůže, 1965-66; Komedie, po 1967). Oblibu si u nás - a to až po uznání v zahraničí - získala teprve pozdější grafika, opřená především o bravurní techniku a zašifrovaný význam, který je však často jen povrchní (Perspektivy, 1970-73; Apokalyptická genetika, 1981-82; Commedia dell'arte, 1985). Novější tvorba tak má více komerční charakter. Anderle se věnuje také kombinovaným malířským technikám (série Volně těkající úzkost, 1978; Voják a nevěsta, 1981).
In: KDO BYL KDO v našich dějinách ve 20. století
Počet produktů: 1
Narozená 16. 12. 1930 v Praze
grafička, malířka, kurátorka, publicistka, ilustrátorka, typografka
Je členkou Spolku českých umělců grafiků Hollar.
Studium: 1945 - 1948 Státní grafická škola V Praze
1949 - 1955 Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze (prof. Emil Filla a prof. Karel Tondl)
Počet produktů: 5
Počet produktů: 0
VÁCLAV BENEDIKT
* 10.7.1952 Plzeň, grafik, malíř
Václav Benedikt patří k výrazným osobnostem současného českého výtvarného umění. Je představitelem tzv. lyrické abstrakce a analytické malby. Studoval u profesora Jiřího Patery a vypracoval si osobitou techniku a originální pojetí zpracovávaného tématu. Je uznávaným umělcem doma i v zahraničí a jeho díla jsou součástí veřejných i soukromých sbírek. Uspořádal několik desítek výstav v Praze a mnoha dalších evropských městech. Je držitelem řady uměleckých ocenění např. Ceny Masarykovy akademie umění, Ceny Franze Kafky nebo Ceny Salvatora Dalího za malbu. Spolupracoval při realizaci interiérů několika významných hotelů a bankovních domů. Již řadu let Václav Benedikt žije a tvoří v Praze.
Počet produktů: 38
Narozen 1946 v Praze
Malíř, grafik a ilustrátor
V dětství ho ovlivnilo prostředí studia Jiřího Trnky, kde pracoval jeho otec. Na grafickou školu se nedostal, a tak se vyučil knihařem. Po vyučení pracoval v Supraphonu, dále jako tiskař, v reklamě a ve vedlejším povolání jako výtvarník.
Během samostatné výtvarné činnosti Tomáš Bím uspořádal 85 samostatných a účastnil se desítek společných výstav doma i v zahraničí, je autorem ilustrací k řadě knih a časopisů, spolupracuje s televizí a filmem, je autorem oceňovaných exlibris a plakátů, jeho malířská a grafická tvorba je zastoupena v řadě uměleckých sbírek po celém světě.
Počet produktů: 18
Václav Bláha (* 10. 4. 1922, Praha)
Grafik a ilustrátor. Je žákem K. Svolinského, studoval na VŠUP v Praze. Za grafické úpravy a knižní ilustrace získal mnohá ocenění. Uspořádal řadu samostatných výstav, zúčastnil se všech expozicí Bienále užité grafiky v Brně, vystavoval se skupinou Radar. Je členem SČUG Hollar.
Počet produktů: 3
Mgr. Dagmar Bláhová (* 1949), v zahraničí vystupující pod uměleckým jménem Dasha Blahova či Dasha Blaha česko-australská herečka, divadelní režisérka, překladatelka, filmová pedagožka. Vystudovaná loutkoherečka patří mezi české herečky s výrazným komediálním talentem. Vystupovala pohostinsky v různých divadlech malých forem (například Semafor či Ypsilonka), několik hrála po boku Bolka Polívky v brněnském divadle Husa na provázku. V roce 1980 se provdala a odstěhovala do Austrálie, kde úspěšně působila nejen jako herečka, populární především v seriálu Sousedé, ale i jako režisérka. Je autorkou knihy australských pohádek a překladatelkou několika divadelních her, například kontroverzní hry Monology vagíny. V roce 1998 se vrátila do Prahy, kde nyní žije. Působí také jako pedagožka na FAMU, kde vyučuje anglicky (a nyní i česky) mluvící studenty, budoucí režiséry. Ze svých dvou manželství má dceru Maiu (vystudovala filmovou režii a žije v Austrálii) a syna Olivera.
Počet produktů: 1
Malíř, kreslíř, ilustrátor, animátor, karikaturista a kostýmní výtvarník. Je znám svým monarchistickými postoji.
Narodil se v Českých Velenicích, kde se mluvilo česky i německy. V letech 1949–1950 studoval výtvarnou výchovu na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy, později přešel na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou (atel. prof. A. Pelce 1950–53) a na Akademii výtvarných umění (1953–55) v Praze, kde u prof. A. Pelce absolvoval. Od roku 1960 byla jeho díla vystavena po celém světě a získal za ně mnoho cen. Jeho doménou je grafika – suchá jehla, lept a především litografie.
Roku 1974 byl na světové výstavě v Montrealu jmenován karikaturistou roku. V roce 1988 byl jmenován zasloužilým umělcem. V roce 2013 získal na Anifilmu cenu za celoživotní přínos animovanému filmu.
Počet produktů: 0
Jan Botek (* 1962 Uherské Hradiště).
Autor patří do okruhu členů někdejší Výtvarné skupiny při Sdruženém závodním klubu v Uherském Hradišti, která byla aktivní v 70. a 80. letech minulého století. Botek se věnuje malbě (olej a pastel), kresbě a barevné litografii. Námětově se vyvíjel od minimalistické kresby přes obrazy a grafiky, postavené na výtvarném znaku a blížící se abstraktnímu podání, až po barevné litografie s výraznými geometrickými plochami.
Počet produktů: 4
13.02. 1924 - 17.07. 2001
Za války pracoval jako úředník v pivovaru nebo dělník ve slévárně a textilce. Až po válce mohl vystudovat Státní grafickou školu a VŠUP v Praze (prof. Kaplický). Na VŠUP působil jako asistent pro obor sklářského výtvarnictví 1951-1960, v roce 1967 se s rodinou přestěhoval do Prahy, od roku 1969 se stal docentem na VŠUP, pověřen vedením figurálního a všeobecného kreslení pro plastické obory a od r. 1982 profesorem, pověřen vedením figurálního kreslení pro plastické obory. Kromě sklářské tvorby se věnoval grafice a ilustracím.
Byl členem skupiny UB 12 (původně nazývané 14 UB podle počtu členů) společně s těmito osobnostmi: Václav Bartovský, Václav Boštík, Vladimír Janoušek, Věra Janoušková, Jiří John, Stanislav Kolíbal, Jiří Mrázek, Daisy Mrázková, Vlasta Prachatická, Oldřich Smutný, Adriena Šimotová, Alois Vitík a Jiří Šetlík. Roku 1962 se přidala Alena Kučerová a o dva roky později Jaromír Zemina.
Jádro budoucí skupiny se začalo formovat již v 50. letech 20. století kolem Václava Bartovského. Tvořil je okruh výtvarníků a výtvarnic, kteří studovali na VŠUP, jako Mrázek, Jiří John, Adriena Šimotová, Stanislav Kolíbal, Vlasta Prachatická.
Druhou klíčovou osobností stojící u zrodu UB 12 byl Václav Boštík, v jehož ateliéru se v roce 1953 konala výstava děl Stanislava Kolíbala, Jiřího Mrázka, Daisy Mrázkové, Jiřího Johna a Adrieny Šimotové. Prvním veřejným vystoupením ještě před ustavením skupiny byla výstava v Alšově síni roku 1957, které se zúčastnili Burant, Kolíbal, Prachatická, John a Šimotová. V té době však byla skupina ještě stále součástí SČVU. Osamostatnila se až v roce 1961.), později SČUG Hollar a SVU Mánes.
Jeho díla jsou ve sbírkách NG Praha, GHMP, v krajských GVU aj.[1] Uměleckoprůmyslové museum v Praze a v zahraničí (ve Švýcarsku, Rakousku, Polsku, Velké Británii, Německu, Švédsku, Indii a dalších zemích).
Počet produktů: 1
Počet produktů: 0
LADISLAV ČEPELÁK
(25. června 1924 Veltrusy - 9. října 2000, Kralupy nad Vltavou) český grafik, kreslíř a ilustrátor.
Studoval Bauchovu a Sychrovu večerní školu v Mánesu. Ve studiu pokračoval na AVU v Praze u prof. V. Rady, V. Silovského, V. Nechleby a J. Želibského. Po ukončení studií se stává asistentem u profesora Silovského, v roce 1964 byl pověřen vedením grafické dílny. V r. 1967 byl jmenován docentem pro obor grafiky a odborným asistentem se stal Miroslav J. Černý. Profesorem byl jmenován v r. 1987. Od r. 1954 členem SČUG Hollar, působil též v Jednotě umělců výtvarných či ve Tvůrčí skupině Říjen. Zastoupen ve sbírkách NG Praha, Galerie hlavního města Prahy, soukromých sbírkách doma i v zahraničí. Umělecké zaměření: grafika (lept, akvatinta, mezzotinta), kresba, ilustrace, tvorba do architektury (např. sgrafito pro budovu čs. velvyslanectví v Káhiře - "Tři horizonty české krajiny“. Zabýval se převážně volnou grafikou a kresbou, užíval především tradičních technik – uhel, tužka, tuš, lept, akvatinta, mezzotinta.
Počet produktů: 6
KATEŘINA ČERNÁ
Malířka, kreslířka, grafička, autorka osobitých asambláží a děl založených na kaligrafické prezentaci vlastních textů Kateřina Černá (1937) patří k nejoriginálnějším českým výtvarnicím posledního půlstoletí. Její rozmanitá tvorba je v plné šíři poprvé knižně představena právě v této obrazové monografii. V době studií na AVU v Praze malovala klasické portréty, zátiší a akty. Po škole se už věnovala výhradně tvorbě obrazů kombinovanou technikou (koláž a asambláž na sololitu). Následovala řada menších obrazů „Panenek“ a od konce šedesátých let i kompozic větších formátů. Do těchto obrazových koláží začala zapojovat písmo, stejně jako do rozměrných obrazů let osmdesátých a devadesátých. Dominantní postavení v obrazové tvorbě Kateřiny Černé má motiv anděla. Kromě malování, kreslení, vytváření asambláží a loutek se už od roku 1962 zaměřila na psaní a kreslení rukopisných autorských knížek. Grafikou se zabývá od roku 1977. V průběhu let 1985–2004 vznikl mimo jiné cyklus šesti bibliofilských autorských knih, provedených většinou technikou ručně kolorovaných leptů, a pak menší cyklus knížek linorytů.
Počet produktů: 1
Michal Cetkovský (*1978 Kutná Hora)
Grafik, kreslíř, konstruktér a motorkář patří k všestranným umělcům. Od mládí navštěvoval výtvarné kroužky a v soutěžích získal několik ocenění. Studium umění se však nestalo jeho hlavním oborem. Jelikož ho zároveň zajímala technika, vystudoval Střední průmyslovou školu v Kutné Hoře a pokračoval ve studiu na ČVUT strojní v Praze. Po celou dobu se však stále věnoval kreslení a neustále cestoval mezi dvěma světy techniky a umění. Semináře průmyslového designu pod vedením legendárního Václava Krále byly pak jediným spojením těchto světů.
Nabyté znalosti z techniky nacházejí uplatnění v jeho velkém koníčku, vlastním stavění a konstruování motocyklů. V oboru chopperů se jeho výtvory dostávají do povědomí na výstavách s tímto zaměřením. Díky své jedinečnosti sklízejí několik předních ocenění i v mezinárodní konkurenci.
Počet produktů: 12
Narozen 6. 6. 1923 ve Vysokém Mýtě. Malíř a grafik. Studoval Státní grafickou školu v Praze (1943 – 1944), u prof. Kaplického (1945 – 1949) a u prof. Fišárka na VŠUP v Praze (1954 – 1955). Do roku 1958 pracoval v oboru užité a knižní grafiky a propagační tvorby. Vystavoval jako host na členských výstavách CČUG Hollar. Od roku 1958 vystavuje obrazy a grafiku se skupinami Tvorba a Městská krajina v Hradci Králové. Od 1961 je členem tvůrčí skupiny Radar a je také členem Českého fondu výtvarného umění.
Počet produktů: 2
Eva Chovancová
Písecká výtvarnice Eva Chovancová se věnuje se různým technikám, ale jak sama přiznává, nejvíce ji k srdci přirostla enkaustika.
Kromě toho ráda pracuje se dřevem, ze kterého vyrábí především šperky, nevynechá práci na tkalcovském stavu, paličkuje a šije. Vystavuje od roku 2004.
Počet produktů: 17
Milan Coufal se narodil 15. května 1955 v Pelhřimově.
Roku 1974 maturoval na Střední zemědělské technické škole v Humpolci. Tři roky pracoval jako zemědělský technik, poté vykonával různé dělnické práce. Od roku 1987 je v invalidním důchodu. Žije v České Lípě. – Opakovaně vystavoval komorní pískovcové skulptury elementárních tvarů, fotí krajinné – občas i noční – sekvence a „nalezené“ či stylizované přírodní a jiné objekty.
Básně a prózy Coufal publikoval od 90. let 20. století v Literárních novinách, Prostoru Zlín, Přítomnosti a v kulturním týdeníku/čtrnáctideníku A2.
V roce 1998 vydal v nakladatelství Host soubor Texty, který vedle převažujících kratších básní obsahuje prozaické či deníkové záznamy.
V roce 2012 mu nakladatelství Dauphin vydalo knihu Věcem, krajinám, živým, mrtvým. Coufalova druhá kniha je opět pásmem – deníkových pasusů, vzpomínek, zápisů z cest, reflexí, básní, fragmentů a snů… Tato žánrová různorodost je sjednocována autorovým osobitým viděním i bdělým úsilím zaznamenávat (obraznou zkratkou či věcně podaným – často nemilosrdným – mikropříběhem z autopsie) prožitky silných chvil a „vnitřních i vnějších“ dějů tohoto světa, často zcela adresného.
Počet produktů: 14
Demel Karel (*1942)
grafik, ilustrátor, muzikant. Studia na konzervatoři a VŠUP u prof. Z. Sklenáře a J. Anderleho. Je členem SČUG Hollar. Je jedním z nejvýznamnějších představitelů imaginativního realismu 70 .a 80. let. Jeho grafiky jsou převážně figurální a tematicky jsou určeny jeho vztahem k hudbě. . Používá kombinaci technologií, např. suchou jehlu, rytinu, lept a aquatinta. Vytváří cykly mědirytin i jednotlivé grafické listy, kde ztvárňuje hudební motivy, nálady a lidské city - především lásku. Mědiryt provází tónovaným hlubotiskem. Věnuje se též kresbě a akvarelu. Ilustruje poezii a vytváří ex libris. Hraje na pozoun v kapele Grafičanka. Je nositelem mnoha cen za grafiku. Francouzská vláda jej jmenovala „Rytířem umění“. Je jedním z kmenových autorů galerie Domino. Představil se hlavně v zahraničí na ve více než dvaceti samostatných výstavách, především v Německu, Belgii a Nizozemsku. Kromě toho, že se podílel na četných výstavách kolektivních doma i v zahraničí.
Počet produktů: 38
ALENA DOSTÁLOVÁ
Významná představitelka českého výtvarného umění, akademická malířka Alena Dostálová (1932 - 2011). Narodila se a žila v Praze. Studovala Vyšší uměleckoprůmyslovou školu v Brně u profesorů Hrbka a Laciny a později VŠUP v Praze u profesora Fišárka.
Od roku 1956 se autorsky pravidelně účastnila svazových výstav v Praze i mimo Prahu (Praha, Olomouc, Jablonec nad Nisou, Most, Litvínov, Domažlice, Varšava, Lublin, Londýn, Kolín nad Rýnem, Freiburg, v USA Atlanta (Georgia), Princenton (New Jersey), Knoxville (Tennessee)).
Její tvorba je nejširší tuzemské veřejnosti známa především ve spojení s osobitými kreslenými vtipy pro humoristicko-satirický týdeník Dikobraz, díky nimž bývá považována za První dámu českého kresleného humoru, či z rozsáhlého díla knižních ilustrací.
Počet produktů: 25
Petr Fiala (1969), malíř a grafik, působí jako odborný asistent na Akademii výtvarných umění v Praze, kde je garantem kamenotisku. Jeho volná tvorba navazuje na tradiční evropskou i českou malbu. Obrazové příběhy, které vytváří, často nejsou zakotveny v prostoru ani času, nesnaží se reagovat na aktuální společenské dění. Směřuje k nadčasovosti a intimitě. Poodhaluje skrytá zákoutí přírody, tajemství života.
Od r. 2017 je členem SČUG HOLLAR.
Počet produktů: 53
Marie Fischerová - Kvěchová ( nar. 24. 03. 1892, Kutná Hora, zemřela 2. 06. 1984) česká malířka a ilustrátorka.
Studovala v Praze na Uměleckoprůmyslové škole, kde jejími profesory byli například Jakub Schikaneder či Jan Preisler, poté absolvovala roční studijní pobyt v Paříži u profesora Nandina na akademii Colarossi. S vypuknutím první světové války se vrátila do Prahy, kde se provdala za lékaře Jana Fischera. Díky manželovu povolání se dostala do prostředí nemocnice, kde vznikaly její první kresby novorozenců. V roce 1933 se manželé natrvalo přestěhovali do vily Sacrabonie v Černošicích. Měli spolu tři děti, Marii, Jelenu (etnografka Jelena Látalová) a Jana. V meziválečných letech byla vyhledávanou autorkou knih pro děti, po komunistickém převratu 1948 ji bylo zakázáno publikovat, i z důvodu jejího příklonu k tradičním hodnotám křesťanské společnosti a přirozené religiozitě řady jejích prací. Uchylovala se proto k portrétování rodinných příslušníků, přátel a známých. Kromě světa dětí byly malířčinou inspirací příroda, svoji zahradu a okolí rodinné vily mnohokrát zachytila v kresbách a akvarelech. Malířka velmi ráda cestovala, navštěvovala především etnografické oblasti Čech i Moravy, odkud přivezla mnoho skic lidových krojů. Za etnografickými reáliemi jezdili manželé Fischerovi i do zahraničí, na Slovensko, Podkarpatskou Rus či do Bulharska.
Je známá především jako autorka a ilustrátorka knih pro děti (především v nakladatelstvích B. Kočího, K. Kožíška nebo E. Fastra) či jako ilustrátorka knih jiných autorů (Babička Boženy Němcové, Broučči Jana Karafiáta). Věnovala se také figurální a portrétní tvorbě, namalovala řadu krajinomaleb, sgrafita pro dětskou opatrovnu ve Dvoře Králové, nástěnné obrazy pro školy, její kresby našly uplatnění i v oblastech užitého umění, objevují se na dopisnicích, propagačních tiskovinách, kalendářích či dětských hracích kostkách. Malířka vytvářela návrhy dětského oblečení a jídelních servisů, vystřihovací dětské panenky či vystřihovací lidový betlém. Inspiraci lidovým uměním uplatnila v desítkách studií lidových krojů či ilustracích lidových písní. Malířka se sama aktivně podílela na činnosti Zádruhy, družstva umělecké rukodělné výroby, pro které navrhovala především na návrhy dětského svérázového odívání Za své dílo byla oceněná Zlatou medailí na výstavě dekorativních umění v Paříži roku 1925. Její tvorba se dodnes šíří pomocí pohlednic, které jsou cenným sběratelským artiklem.
Počet produktů: 18
Roman Franta * 1962
Bezmála celé desetiletí, se Roman Franta, jeden z našich současných komerčně nejúspěšnějších autorů, finalista Ceny Jindřicha Chalupeckého, vítěz malířské Evropské soutěže SBC Londýn, atd. zabýval a především velmi bavil malbou veristických, předimenzovaných, hemžících se brouků na velkoformátových plátnech, kterou postupně dotáhl a rozvedl do různých dalších poloh a provedení – brouci objekty, brouci – knížky, brouci na tričkách, obrazy s broučími nápisy, malinkaté broučí obrázky až brouci neměli více co poskytnout a cyklus broučích maleb se uzavřel. V Artotéce nabízíme také několik děl ze slavné broučí éry. Dnes se už autor definitivně odklonil od popisného realistického zobrazování, opustil „broučičí cyklus“ a začal experimentovat s nečekaně rozvolněným až gestickým rukopisem, odpovídajícím energickým úderům tenisového míče.
Počet produktů: 0
Narodil se 19. 4. 1909 v Nové Pace a zemřel 27. 7. 1985 v Praze.
Malíř, grafik.
V roce 1937 ukončil maturitou studium na reálce v Nové Pace. Potom studoval na ČVUT v Praze u profesora O. Blažíčka a na UPŠ v Praze u profesora F. Kysely. V roce 1931 uspořádal spolu s L. Zívrem a Fr. Hudečkem kubistickou výstavu v reálce v Nové Pace. Od roku 1941 byl členem Umělecké besedy, v letech 1942–1948 byl členem slavné Skupiny 42, jejímiž členy byli mimo jiné také rodáci z Nové Paky L. Zívr a M. Hák. Od roku 1945 byl členem Hollara, v letech 1961–1970 členem skupiny Radar. Jeho tvorba vychází s podnětů kubismu, které zpracovával v konstruktivním smyslu a spojoval s imaginativní obsahovostí. Maloval obrazy absurdních mechanismů, v nichž transformoval své dojmy z moderní městské civilizace. Od třicátých let užíval nové techniky frontáže, koláže, vytvářel obrazy – objekty a drobné plastiky. Ve čtyřicátých letech vytvářel obrazy groteskně fantaskních postav–strojů, jejich rozmanitost neustále rozvíjel i o nové poetické vynálezy v duchu neofigurativní estetiky. Vytvořil řadu grafických listů, věnoval se známkové tvorbě i teoreticky. V 70. letech tvořil krajiny z Novopacka, které měly nové meditativní polohy.
Počet produktů: 1
Výtvarník Antonín Hamsík pochází z umělecké dynastie. Svůj osud svázal nejprve s textilem a restaurováním. V posledních letech zpracovává hravou formou četné dějinné, literární a další umělecké motivy v originální sérii kombinovaných malířských technik formou střeleckých terčů v moderní podobě.
Počet produktů: 38
Nar. 1953 v Praze. V letech 1972 - 1977 studovala scénické výtvarnictví na Divadelní fakultě AMU (kresba a malba u akad. malíře doc. O. Smutného). Věnuje se malbě a výuce kresby a malby v Atelieru Kaštan a ve Studiu Dobeška. Fotografií se zabývá od r. 2003, je členkou Nového sdružení pražských umělců. Její díla jsou zastoupena v českých i zahraničních soukromých sbírkách.
Počet produktů: 11
Malíř František Hodonský (*1945) patří mezi naše přední krajináře druhé poloviny 20. století. Narodil se v Moravském Písku a po studiích na uherskohradišťské střední uměleckoprůmyslové škole absolvoval na AVU u Františka Jiroudka. Těsně po sametové revoluci se na pražské akademii stal vedoucím ateliéru krajinářské a figurální malby. Od roku 1998 je profesorem současné malby na akademii v Bánské Bystrici. Tématem tvorby Františka Hodonského byla vždy krajina. František Hodonský je svůj, především v zobrazení plynoucí vody v řece, stromů a rostlin na břehu řeky a krajiny, která se kolem řeky rozprostírá. Vychází z konkrétní krajiny lužních lesů na Moravském Slovácku, ale přesah do myšlené „abstraktní krajiny s proudící vodou“ je značný. Atmosféra míst na břehu řeky z obrazů přímo vyzařuje, stejně tak na dřevorytech jakoby před divákem proud řeky přímo protékal.
Počet produktů: 84
Potřeba se otevřít, vyjádřit svůj pohled na svět, vyrovnat se s dramatickými životními zvraty, které se odrazily na zdraví i osobním životě a prostřednictvím malování najít opět cestu k sobě a vnitřní rovnováze. To ho přivedlo na uměleckou dráhu a rozhodnutí stát se malířem. Od dětství vždy rád vyjadřoval své pocity malováním. Svou inspiraci čerpá z přírody, cestování – poznávání nových míst. Vědomí že jsme součástí všech krás naší úžasné planety, zároveň i obava z bezstarostného přístupu k tomuto bohatství a neúprosnosti nevratných změn ve stále kratších časových úsecích. To vše se snaží zachytit ve svých dílech.
Počet produktů: 22
Počet produktů: 0
Josef Istler
* 21. 12. 1919, Praha – 19. 6. 2000, Praha
Významný malíř a grafik, patří mezi čelné představitele českého a evropského surrealismu a informelu. Josef Istler studoval v letech 1938-1939 v Jugoslávii u německého malíře Waltera Höfnera. Už v počátcích své tvorby zaujal Karla Teiga, který napsal úvody do dvou katalogů jeho raných výstav. Charakteristickým rysem jeho tvorby byla fantomatická postava, konstruktivní tvarová metafora a výrazově autonomní struktura.
Od roku 1942 člen Skupina RA, od roku 1945 člen SVU Mánes, od 1947 člen skupiny Cobra (Belgie a Francie), člen Sdružení českých umělců grafiků Hollar a Společnosti K. Teiga. Od 1964 člen hnutí Phases. Autor souborů grafických listů, účastnil se na výstavách českého výtvarného umění doma i v zahraničí.
Josef Istler je zastoupen v Národní galerii v Praze, Tate Gallery Londýn, Centre G. Pompidou Paříž, British Museum Londýn, Stedelijk Museum Amsterodam, Museum Marseille, Museé de l’Art Moderne de la Ville de Paris v Paříži, v Museu Bochum, v Mnichově, Ženevě, Stockholmu a mnoha dalších významných galeriích a sbírkách po celém světě.
Počet produktů: 3
Vladimír Jandejsek se narodil r. 1923 v Praze a po ukončení studií na AVU se soustředil na architekturu - urbanismus a design residenčních a účelových staveb nejen v Česku, ale také na Blízkém východě a Orientu. V jeho výtvarném projevu je přenesena architektonická kreativita, je spojen s moderním pojetím ve stylistické harmonii se současnou strukturou a interiérem. Jeho práce jsou součástí sbírek galerií v České republice, Kanadě, /W and W galéry/ Toronto a ve Washigtonu v USA.
Počet produktů: 19
(*9.5.1912 - †22.1.1994) - grafička, malířka, ilustrátorka. První dáma české grafiky. Studovala na soukromé malířské škole Rudolfa Vejrycha v Praze (1924-34), na keramické škole v Bechyni (1935) a u prof. T. F. Šimona na AVU v Praze (1939). V 1939 byla s krajinářskou školou O. Nejedlého v Jugoslávii. Od 1938 spolupracovala s litografem O. Eiseltem a měditiskařem Mirko Pegrassim. Věnovala se volné grafice (vytvořila přes 1200 grafických listů), ilustracím, kreslenému filmu, exlibris, známkové i plakátové tvorbě a malířství. Členka SČUG Hollar. Začínala přírodními a krajinářskými motivy z jižních Čech. V grafických technikách nacházela nové možnosti: Ilustrace k Villonovi (1951), vznikaly podle mezzotintové techniky - uhelný prach po celé ploše papíru vytírala plastickou pryží. Početná tvorba exlibris vznikala v suché jehle, litografii a serigrafii. V 1965 vytvořila kreslený film Slóvce M (režie J. Brdečka), byl oceněn hlavní cenou na festivalu v Bologni. Zúčastnila se řady výstav u nás i v zahraničí. Zastoupena ve sbírkách NG v Praze atd...
Počet produktů: 5
Johan van Duijkeren se narodil v Nizozemsku v Amsterdamu roku 1948.
Studoval malířství na Akademii výtvarných umění v Antverpách v Belgii. Zde se naučil vše potřebné
o barvách, formách a možnostech výtvarného vyjádření. Poté následovala jeho vlastní explozivní
sebevyjádření, které nemohl zastavit. V Johanově tvorbě se odrážejí veškeré zážitky z let minulých. Johan sám popisuje svou tvorbu jako „vyjádření svého šílenství“. Výsledky Johanovy kreativity silně ovlivňuje aktuální stav mysli, čímž se řadí po bok nejslavnější postavy holandského i světového malířství, Vicenta van Gogha. Johan vytváří také sochy a umělecké kresby.
Počet produktů: 8
Počet produktů: 0
Počet produktů: 0
Akademický malíř a grafik Jan Kavan se narodil 8. března 1947 ve Zlíně.
V letech 1963–1966 studoval Střední uměleckoprůmyslovou školu v Praze na Žižkově a později Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze, kde pod vedením profesorů A. Strnadela, J. Trnky a Z. Sklenáře navštěvoval ateliér grafiky a ilustrace. V roce 1972 absolvoval u Z. Sklenáře. V současné době žije a pracuje v pražské Troji.
Těžištěm jeho tvorby je kresba a volná umělecká grafika. Převážně figurální kompozice jsou většinou oproštěny od jakéhokoli konkrétního prostředí – jejich proscénium vymezuje pouze plocha papíru. Nadbytečný je i kostým. Nahé tělo je nadčasové stejně jako lidská duše. Kresby jsou většinou vytvořeny v kombinaci s technikou airbrush.
V umělecké grafice nejčastěji pracuje v hlubotiskové technice leptu, kterou obohacuje o barevné soutisky tvarovaných matric. V oblasti užitého umění se uplatňuje jako příležitostný ilustrátor, tvůrce ex libris a také navrhuje poštovní známky. V těchto oborech získal řadu ocenění.
V České republice i v zahraničí uspořádal kolem 60 autorských výstav a je tam zastoupen i ve sbírkách. Je členem Sdružení českých umělců grafiků Hollar. V letech 1997–2010 pedagogicky působil na Vyšší odborné škole a Střední umělecké škole V. Hollara v Praze, kde se zasloužil o akreditaci ilustrátorského oboru. V současnosti zastává předsednickou funkci v komisi pro tvorbu poštovních známek při České poště. Je také dlouholetým kurátorem nekomerční Galerie u lávky v Praze-Troji.
Počet produktů: 10
Kristian Kodet
Akademický malíř, (*17. 7. 1948 Praha). Pochází z rodiny českého sochaře Jana Kodeta, je vnukem sochaře Emanuela Juliana Kodeta, secesního sochaře Prahy na počátku 20. století. Svou uměleckou dráhu započal v letech 1963-1964, kdy působil v Městských divadlech Pražských jako jevištní výtvarník pod vedením akad. malíře Adolfa Weniga. V následujících letech 1964-1967 vystudoval výtvarné umění na Académie des Beau - Arts (královské Akademii výtvarných umění) v Bruselu. V devatenácti letech měl svou první výstavu, kterou mu uspořádala galerie Disque Roude v Belgii. Po návratu z Belgie začal poprvé vystavovat v Praze a v Čechách. V roce 2001 otevřel v Táboře své vlastní soukromé Muzeum Kodet, kde byla umístěna stálá sbírka výtvarných prací všech tří generací rodiny Kodetových. Malíř a grafik Kristián Kodet patří k nejvýznamnějším představitelům současného českého malířství.
Počet produktů: 4
24. 9. 1914 Protivín † 11. 8. 2002 Praha
Jiří Kolář byl českým básníkem a výtvarníkem známým po celém světě, a to především díky svým kolážím a experimentálnímu umění. Za války spolu s J. Chalupeckým založil Skupinu 42 v té době ovšem nikoli jako výtvarník, ale jako básník. Byl také členem Umělecké besedy. V letech 1952 – 1953 byl vězněn za svoji kritiku komunismu ve sbírce Prométheova játra, jejíž rukopis byl nalezen při domovní prohlídce u literárního historika V. Černého. V roce 1977 podepsal Chartu 77.
Počet produktů: 1
Narozen 24. 12. 1956 v Praze, grafik malíř a ilustrátor
Studia
1972-76 Střední odborná škola výtvarná v Praze
1976-82 Akademie výtvarných umění v Praze (prof. Jan Smetana)
Zabývá se malbou, kresbou, koláží, grafikou (především litografií), tvorbou objektů, keramickou plastikou a realizacemi v architektuře (malba na zeď, keramické obklady), občas se věnuje také ilustracím a užité tvorbě.
Žije a pracuje v Praze.
Počet produktů: 3
Vladimír Komárek - (10. srpna 1928 Hořensko u Semil – 24. srpna 2002 Jilemnice) český malíř, grafik, ilustrátor a pedagog. Patřil k předním osobnostem českého výtvarného umění 20. století. Jeho obrazy, grafiky a ilustrace si svou podmanivostí získaly nejen pozornost, ale i srdce mnoha lidí. Milovaným krajem Vladimíra Komárka bylo Semilsko, kde se narodil a kde prožil i podstatnou část svého života. K výtvarnému umění tíhl od raného mládí – studia začal na umělecké sklářské škole v Železném Brodě a v roce 1946 byl přijat na Akademii výtvarných umění. Po dvou letech však přestoupil na UMPRUM (Vysoká škola umělecko-průmyslová), kde v roce 1954 absolvoval u prof. Karla Štipla. Už v době studií se intenzivně věnoval vlastní volné tvorbě a aktivně se zapojoval i do skupin a sdružení podobně smýšlejících tvůrců. Například v letech 1965–71 byl členem významného Sdružení českých umělců a grafiků Hollar. Velmi bohatá byla také jeho výstavní činnost – svoji první samostatnou výstavu uspořádal už v roce 1958 v České Lípě. Jeho rukopis byl jako stvořený také pro tvorbu ilustrací. Za výtvarný doprovod veršů Vladimíra Holana Strom kůru shazuje získal v roce 1981 prestižní ocenění Nejkrásnější kniha roku. S příznivým ohlasem se však setkaly i jeho ilustrace básnické sbírky Jaroslava Seiferta Deštník z Piccadilly (1979), balady Karla Hynka Máchy „Máj“ (1982) i další. Svojí malířskou tvorbou Vladimír Komárek oživil slavnou tradici české imaginace, kterou před ním proslavil například Jan Zrzavý. Zatímco jeho ranější tvorba se vyznačuje značnou expresivností, pro malby z jeho zralého a zásadního období je charakteristická lyričnost až tklivost a podmanivá poetika. Komárkovým vyjadřovacím prostředkem byly především velmi jemné barvy a neostré kontury, což vnáší do jeho obrazů jedinečnou atmosféru. Neopakovatelná je rovněž jeho grafická tvorba. Především v oblasti drobné grafiky a ex libris patřil k české i evropské špičce.
Počet produktů: 12
Narodila se v Praze, kde momentálně také žije a pracuje. Má humanitní vzdělání. Malováni objevila ve svých 15 letech, jako možnost uchopit a vyjádřit neviditelné bohatství citů i všechno to, co se jí dotýká. Od té doby ji provází životem a věnuje se mu na plný úvazek. V průběhu let vyvinula způsob volné intuitivní malby, s pomocí které zaznamenává křehké předivo světa, ukrytého za rouškou viditelného.
Ve svých obrazech vypráví o zapouštění kořenů, růstu a obnovování, hledání domova uprostřed nekonečných prostor Vesmíru, nalézání zapomenuté nevinnosti v náruči Matky Přírody. Ta je pro ni tou největší inspirací. Pokaždé něčím nová a překvapivá, obklopená tajemstvím věčně se obnovujícího zázraku života. Je to její obraz zrcadlící se hluboko v duši, který hledá a oživuje. Obraz ztracené živoucí jednoty. Ráj, ze kterého jsme vzešli a kam se můžeme znovu navracet…
S oblibou používá vrstvenou malbu suchým pastelem a techniku barevné litografie. Také se věnuje psaní poesie a ilustraci knížek. Inspirována holistickým pohledem na svět a člověka, se aktivně zajímá o alternativní způsoby léčení. Umění vnímá jako cestu k osvobozování ducha, léčení duše, objevování krásy a celistvosti uvnitř i vně…
Počet produktů: 21
Malířka Jarmila Králová tvoří své obrazy v přírodě nedaleko Prahy.
V mládí vystudovala Střední průmyslovou školu oděvní a VŠE, což později zúročila jako oděvní návrhářka – zejména se zabývala batikováním, malováním a tiskem na textil, výrobou šperků, apod. I v dalších povoláních, která v průběhu let vystřídala, často využívala a cvičila svůj cit pro barvu a estetiku. Ale až později se dostala k malování a akvarelu. Stala se žačkou akademického malíře a grafika Vratislava Jana Žižky, který přednášel idealistickou estetiku na Vysoké škole umělecko - průmyslové. S těmito jednoznačně uměleckými vlivy se ale v jejím případě ještě mísí dva další výrazné inspirační zdroje: Cesty, které Jarmilu vždy lákaly a nevynechala jedinou příležitost se někam podívat. Procestovala celou Evropu, dále byla v Thajsku, Indii, egyptské Sinai, v Kanadě i Mexiku. Cestování pojímala jako způsob zkoumání vnějšího světa. Podílela se na nespočtu výstav, setkání umělců, prodává mnoho obrazů a její díla jsou zastoupena v soukromých sbírkách v Kanadě, v Polsku, Švýcarsku, Jihoafrické republice …
Počet produktů: 68
Narozen 1.8.1947 v Praze.
Věnuje se volné grafice, kresbě a ilustraci. Jeho nejčastěji používanou technikou je kresba tužkou a čárový lept s akvatintou.
Studia
1962-66 Střední uměleckoprůmyslová škola v Praze, obor propagační grafika a ilustrace, profesor Richard Pípal
1968-74 Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze, obor volná grafika a ilustrace, profesoři Jiří Trnka a Zdeněk Sklenář
Počet produktů: 3
(*17.12.1887 v Hrusicích u Mnichovic - †14.12.1957 - pochován na Olšanských hřbitovech) - český malíř, kreslíř, ilustrátor a spisovatel. Josef Lada se nejprve učil malířem pokojů, přešel však na knihtiskařství a současně navštěvoval večerní kursy kreslení na pražské Uměleckoprůmyslové škole, kam byl roku 1906 - po dvou neúspěšných pokusech - přijat do ateliéru Emanuela Dítěte a Arnošta Hofbauera. Školu po dvou semestrech opustil, neschopen přizpůsobit se výukovému programu. Patřil do uměleckého okruhu kavárny Union, byl členem Spolku výtvarných umělců Mánes a Sdružení českých umělců grafiků Hollar. V roce 1947 byl jmenován národním umělcem.
Převaha Ladovy kreslířské tvorby osobitého karikaturního typu spočívala v ilustracích; kresbám se také věnoval již od počátků výtvarného snažení (tehdy je podepisoval různými pseudonymy). Kresbou byl přímo posedlý, zaplňoval obrázky každý kus papíru, a to jak levou, tak i pravou rukou. Do značné míry jej ovlivnili mistři české kresby, především Mikoláš Aleš.
Již v učňovských letech přispíval do humoristických časopisů a novinových příloh, pro tisk pracoval až do vypuknutí 1. světové války (Švanda dudák, Humoristické listy, České slovo a řada dalších, včetně zahraničních); sám byl redaktorem Karikatury (1909). Postupně se jeho způsob kresby vymanil ze závislosti na secesní linii a na Alšově vzoru ke zcela osobitému karikujícímu stylu. Již před 1. světovou válkou se Lada zapojil do knižní ilustrace (Moje abeceda, 1910), v níž později zůstalo těžiště jeho práce. Soustředil se především na obrazový doprovod satirických a humorných knih, které nejlépe odpovídaly stylu jeho kresby. Vydával vlastní knihy (Veselý přírodopis, 1917; O Mikešovi, 1934-36; Bubáci a hastrmani, 1946), ale kresbami doprovázel i jiné autory; proslavil se zejména ilustracemi Haškových Osudů dobrého vojáka Švejka (s Haškem jej také pojilo osobní přátelství, jak o tom sám vypráví v autobiografii Kronika mého života), ale i děl Karla Havlíčka Borovského: Křtu sv. Vladimíra, Tyrolských elegií či Krále Lávry.
Lada má v českém umění zvláštní postavení, jeho zobrazení - dodnes reprodukovaná na pohledech či v kalendářích - se stala symbolem českého venkova, přírody, vánoc.
Počet produktů: 1
Narodil se12.06. 1943 jako nejstarší syn ze tří dětí v rodině kamnářů a keramiků, usazené v několika generacích v Litovli. Jeho sestry jsou rovněž výtvarnice (Eva Bergeå Lamrová[1], * 1946, malířka a keramička, Blanka[2], * 1949, fotografka a keramička). Keramická dílna, se kterou spolupracovala řada významných moravských umělců, je dodnes činná.[3] Roku 1974 se uskutečnila rodinná výstava keramiky v Ústí nad Orlicí, které se zúčastnilo deset členů rodiny Lamrových.
Aleš Lamr v Litovli získal základní vzdělání (1948–1957) a jeho další směřování kromě rodinného prostředí ovlivnil i litovelský malíř a pedagog Karel Homola, žák Maxe Švabinského. Roku 1957 byl Aleš Lamr jako syn živnostníka poslán do učiliště ostravsko-karvinských dolů. V Ostravě navštěvoval základní výtvarnou školu, kterou vedli litovelský výtvarník Zdeněk Kučera (1935–2016) a Jaroslav Rusek (1932–2016).
V letech 1960–64 vystudoval Střední uměleckoprůmyslovou školu, oddělení prostorového výtvarnictví v Brně, u prof. arch. J.A. Šálka. Získal zde zkušenosti v oboru scénografie a osvojil si výtvarné techniky od malby a grafiky až po práci se dřevem, sklem, kovem, umělou hmotou a papírem. Ucházel se neúspěšně o přijetí na obor sochařství na Akademii výtvarných umění v Praze. V letech 1964–66 absolvoval základní vojenskou službu, kam nastoupil nejprve jako mim do AUSu a později byl zařazen jako výtvarník v propagaci a v pojízdné tiskárně. V době vrcholící nové vlny české kinematografie (1966–68) působil jako asistent režie Čs. státního filmu na Barrandově (mj. režiséři Novák, Helge, Mach). V té době sdílel ateliér ve Štěpánské ulici s fotografkou Helenou Pospíšilovou-Wilsonovou a patřil k okruhu výtvarníků Křižovnické školy.
Od roku 1968 byl registrován jako kandidát tehdejšího SČVU a mohl se živit jako výtvarník ve svobodném povolání (za řádného člena byl přijat až roku 1989). Samostatně poprvé vystavoval roku 1968 v soukromé Malé galerii na Žižkově (zrušena 1970) a 1970 v Galerii mladých v Mánesu. Roku 1969 poprvé cestoval na do Stockholmu, kde byla provdána jeho sestra, a prohlédl si tamní galerie. Ovlivnily ho monumentální sochy Pabla Picassa v parku Moderna muset. Vystavoval na významné celostátní přehlídce současné malířské tvorby Obraz 69 v Brně. V letech 1969–1970 obdržel stipendium SČVU a realizoval několik filmových plakátů.
Roku 1971 se přestěhoval na Malou Stranu a v následujícím roce se oženil s textilní výtvarnicí Blankou Grebeňovou. Jeho syn Řehoř (* 1973) je podnikatel, synové Hanuš (* 1976) a Jan (* 1983) jsou výtvarníci.[4] Roku 1978 získal ateliér na Malé Straně a začal se věnovat litografii v litografické dílně Jana Tůmy. Později též spolupracoval s M. Řehákem, J. Lípou a J. Kejklířem.
Roku 1975 cestoval do Francie a roku 1979, v souvislosti se svou první zahraniční výstavou do USA, kde se seznámil s Medou Mládkovou a navštívil galerie v New Yorku a Washingtonu. V 80. letech podnikl cesty do Francie, Holandska a Německa. Během 80. let se podílel na různých neoficiálních projektech (Malostranské dvorky, Krabičky – Jazzová sekce, soukromá Galerie Kruh v Kostelci nad Černými lesy). Od roku 1982 spolupracoval jako výtvarník s brněnským divadlem Husa na provázku (div. akce Mr. Třesky a Mr. Plesky, 1987, s J. Kořánem, 20 let DNP)
V době pádu komunistického režimu v listopadu 1989 vytvořil dva plakáty (Nový život, Stalo se na Národní třídě). Počátkem 90. let na přání Václava Havla realizoval několik nástěnných maleb v prostorách prezidentské kanceláře a roku 1995 v jeho soukromé vile. Spolupracuje s řadou architektů (E. Zavadil, M. Rajniš, B. Dudař, J. Lábus) a má desítky realizací v nástěnné malbě a keramice (spolu s M. Neubertem). V roce 1992 vystavoval na Světové výstavě v Seville (výstava Hořící keř, původně v Emauzském klášteře) a v roce 1993 se spolu s arch. P. Fuchsem podílel na výtvarném řešení pavilonu pro Expo 93 v jihokorejském Taejŏnu.
Roku 2002 se přestěhoval do nového ateliéru v Hostivaři.
Je členem výtvarného odboru Umělecké besedy a v letech 1991–2013 byl členem SČUG Hollar. Žije a pracuje v Praze a v Petrovičkách.
Počet produktů: 9
Počet produktů: 0
Osobitě poetická Lhotákova malba byla podmíněna jeho neškoleným projevem, od prvních pokusů probíhala v celistvé linii, kterou nelze dělit do vyhraněných slohových etap. Založena je na básnickém pohledu, přestože hlavním inspirativním zdrojem mu byla technika a civilizace z přelomu a počátku 20. století - především průkopnická doba automobilismu, letectví a vlakové dopravy - ale i pražská periférie se svými ohradami (například Nádraží, 1942; Balónová ohrada, 1938; Volání dálek; Zeď vzpomínek, 1954). Přes poněkud snový ráz prostředí i jemnou valérovou malbu mají zobrazené technické předměty vždy naprostou věrnost a konkrétnost. V kompozici se objevily principy, které předjímaly narativní figuraci 60. let (sled situací na téma Ze života balónu, 1946).
Poprvé samostatně vystavoval v roce 1939, od roku 1946 i v zahraničí a v roce 1947 získal 1. cenu benátského bienále kresleného filmu (Atom na rozcestí).
Lhoták se věnoval rovněž ilustracím, z nichž nejznámější jsou vyobrazení ke knihám A. Branalda.
Počet produktů: 3
Ing. Miroslav Liederhaus - umělecké zpracování kovu a skla - kovářské výrobky, kování a sklo
Oficiálně se řemeslu věnuje od roku 1991. Od té doby byly v jeho dílně vyrobeny stovky výrobků - od tradičních kovaných mříží, plotů, zábradlí a brán, až po kované plastiky, nábytek, kliky, svítidla a jiné bytové doplňky. V posledních letech se zaměřuje převážně na kompletní vybavení interiérů. Spolupracuje i při tvorbě návrhů pro daný prostor a umístění. Specializuje se na výrobky, kde úspěšně využívá kombinaci kovu a skla.
2012 Výstavy 1994 Odenze Dánsko 1995 Darex Praha 1996 Galerie Bydlení Praha Helfštýn (setkání um.kovářů) Galerie "H" Vejprty zámek Nelahozeves 1997 Galerie "Ve věži" Mělník 1998 Galerie "Ve věži" Mělník zámek Trmice Ústí nad Labem Praha City Center 1999 New Design Praha Loosova vila Praha Galerie 9 Praha 2000 Galerie Gabriel Litoměřice Art Design Praha Restaurace -realizace interiérů: Praha Restaurace Bar Bar Novotného Lávka Bar Peklo Restaurace v Kobylisích Restaurace Antal, st.metra Budějovická Restaurace Bredovský Dvůr Mělník Restaurace a vinárna Modrá Hvězda Čajovna a Galerie ve Věži Restaurace na Hradbách Restaurace Svatý Václav
Počet produktů: 9
Josef Liesler (19. září 1912, Vidolice u Kadaně – 23. srpna 2005, Praha) byl český malíř, grafik a ilustrátor.
Absolvoval ČVUT, fakultu architektury a pozemního stavitelství, obor kresba (profesoři Cyril Bouda, Oldřich Blažíček, Josef Sejpka). Mezi lety 1938–1941 působil jako člen výtvarné skupiny Sedm v říjnu. V letech 1942–1948 byl členem SVU Mánes, roku 1945 se stal členem SČUG Hollar, roku 1958 zakládal Skupinu 58, později byl také členem výtvarné skupiny Radar. Byl též členem Královské belgické akademie a nositelem světových i našich cen a uznání v oboru umělecké poštovní známky. Za jednu ze svých poštovních známek (Hydrologická dekáda) získal také cenu UNESCO pro nejkrásnější známku roku. Prezident Václav Klaus mu udělil roku 2003 Medaili Za zásluhy druhého stupně. Zemřel ve věku 92 let.
Josef Liesler měl svůj vlastní a osobitý malířský styl. Výtvarní teoretici na jeho díle, vzniklém v průběhu sedmdesáti let, oceňují zejména univerzálnost, lehkost improvizace a výjimečnou pracovitost autora. Tato kombinace mu umožnila zasahovat do rozmanitých výtvarných oborů: malby, volné a užité grafiky, známkové tvorby, plakátu, ilustrace i monumentálního malířství, mozaiky a sgrafita.
Svá nejsilnější díla vytvořil na konci druhé světové války. Kombinoval v nich citace známých děl, například díla Francisca Goyi, Pabla Picassa, El Greca či Salvadora Dalího, s vlastními prožitky, ironickým odstupem a humorem. V celém jeho díle je patrná výrazná inspirace surrealismem. On sám své dílo označoval jako „fantaskní realitu“. Spojoval v něm fantastické představy se vzpomínkami, současnou situaci s historickou pamětí. Maloval apokalyptické obrazy monster a fantomů, strojů a srostlých lidí, bestií a zrůd, které ohrožují člověka.
Počet produktů: 5
Studovala na gymnáziu Jana Keplera a poté na fakultě architektury ČVUT v Praze v letech 1978–1983. V 80. letech začínala jako kreslířka a ilustrátorka. Ilustrovala přes 25 knih, převážně pro děti a mládež, spolupracovala s nakladatelstvím Albatros a přispívala ilustracemi do novin a časopisů. Věnovala se též komiksu (Anča a Pepík na stopě či Biblické příběhy pro časopis Mateřídouška) a kreslenému filmu Večírek z roku 1990. Posléze se věnovala též litografii.
Od devadesátých let 20. století se postupně těžiště její práce přesouvá k volné tvorbě. Maluje obrazy, převážně technikou olejomalby. Většinou tvoří v tematických cyklech. Charakteristické pro její ranou kreslířskou a grafickou tvorbu je ironie a znaky české grotesky, s jejíž pomocí s nadsázkou komentuje stav české společnosti a její vliv na duši jedince. Důležitá jsou pro autorku témata týkající se společenských a rodinných rituálů, vztahů mezi blízkými lidmi, zvláště mezi mužem a ženou.
Kolem roku 2000 začíná pracovat s fotografií a její umělecká tvorba se přiklání k objektivnějšímu zpracování skutečnosti bez otisku pocitů samotné výtvarnice, ať vášně či ironie. Obrazy Ivany Lomové, ač přepisy reality zachycené ve fotografii, jsou ve výsledku interpretací viděného. Autorka transponuje, vynechává, vybírá, přidává, spoléhá se též na svou fantazii, prožitky, emoce. Vytváří tak obrazy, jež se noří hlouběji než fotografie. Na první pohled obyčejné scenérie, na pohled druhý silný prožitek a úvaha o zobrazovaném. Nic není jen povrch – slupka. Vždy lze jít za… do neznáma. Život jako tajemství – jako neprobádané místo. To je právě na tvorbě Ivany Lomové to vzrušující.
Počet produktů: 20
Zora Lopatková je z Prahy, žije a tvoří v okolí vesničky Točná na okraji Prahy. Vystudovala výtvarnou výchovu na Karlově Univerzitě a v posledních ročnících studia se zaměřila na malbu pod odborným vedením ak. mal. Miroslava Hrdiny. Malba byla vždy autorčiným koníčkem, opravdu tvořit začala v roce 2002.
Poprvé se představila samostatnou výstavou v Praze v prostorách firmy Horwath-Notia v roce 2003, následovala jednodenní vernisáž v přírodě Měsíční znamení, účastnila se několika společných výstav. Samostatná výstava proběhla v roce 2019 v Domě U Libuše v Praze a v roce 2020 v galerii Ars Diva.
Témata jejích obrazů jsou zejména pocity, duševní období života, zážitky z cestování, malby dojmů z pohádek a básní, měsíční znamení, vztahy mezi lidmi.
Zora Lopatková pracuje převážně technikou akrylu, někdy kombinovanou technikou.
Počet produktů: 40
Počet produktů: 0
Jan Melena se narodil v Havířově 8. 11. 1986. Studoval malířství na FAVU VUT v Brně, klasickou archeologii na Masarykově univerzitě v Brně, dějiny umění a kulturní dějiny na Ostravské univerzitě v Ostravě. V současnosti žije v Praze, kde působí jako kurátor současného umění. Ve své výtvarné tvorbě se zabývá převážně kresbou a grafikou. Zkoumá možnosti vlastní imaginace, prozkoumává rozsáhlý rezervoár historické vizuální paměti, kterou se vkládáním nových symbolů snaží rekontextualizovat a znovu oživit. Výsledkem těchto snah jsou hlavy bohů, nikdy neexistujících starověkých králů či medijních bytostí z jiných lidmi ještě nenavštívených planet. Mezi své inspirační zřídla považuje spiritistické medijní kresby a Art brut. Věnuje se také ilustraci knih (Jan Vrak – Řeč která čeká na své ráno).
Počet produktů: 25
Zdeněk Miler byl český režisér a výtvarník animovaných filmů pro děti. Svoji činnost začal ve zlínských filmových atelierech a v roce 1945 začal pracovat v barrandovském studiu Bratři v triku, pod vedením Jiřího Trnky. Proslavil se nejvíce jak v naší republice, tak i v zahraničí, seriálem o Krtkovi, který získal velikou oblibu. V současné době je přibližně padesát dílů o malém Krtečkovi. Zajímavostí je, že seriál o Krtečkovi není mluvený, pouze Krteček a jeho malí kamarádi vydávají zvuky citoslovci, což jsou vlastně hlasové záznamy jeho dvou malých dcer Kateřinky a Barborky
Svoji bohatou výtvarnou činnost rozšířil i o ilustrace dětských knížek.
Ocenění
- V roce 1956 ocenění Benátského lva na filmovém festivalu pro děti.
- cena festivalu Montevideo
- 28. října 2006 Medaile Za zásluhy I. stupně
Zdeněk Miler vyhrál soutěž na firemní logo studia Bratři v triku, když namaloval tři kudrnaté kluky v námořnických tričkách.
Počet produktů: 3
Karel Oberthor, - malíř, grafiek
Narodil se 15. 7. 1921 v Praze a zemřel 30. 6. 1996 tamtéž.
Vyučil se kamenotiskařem v Průmyslové tiskárně v Praze v letech 1938 – 1940, studoval na Ukrajinské akademii u profesorů I. Kluce, V. Pukla a V. Silovského na AVU v Praze, kde v roce 1950 absolvoval čestný rok. Byl členem SČUG Hollar. Věnoval se malbě, volné a drobné grafice a volné kresbě. Vytvořil stovky exlibris, provedených většinou výrazně barevnou litografií nebo dřevorytem. Opakovaně se vracel do jižních Čech, zejména na Prachaticko. V krajinomalbě zdůrazňoval vše, co souvisí s lidskou tvořivou aktivitou. Vstupoval i do jiných tematických okruhů, mezi nimiž podstatné místo zaujímají humorní domácí skřítkové, dominantní však zůstává motiv koně v nejrůznějších významových souvislostech. Japonští podnikatelé mu uspořádali putovní výstavu v Japonsku v roce 1987. Je zastoupen ve sbírkách NG v Praze, MG v Brně, AJG v Hluboké nad Vltavou, Krajské galerie ve Zlíně, ‚GVU v Ostravě a jinde.
Počet produktů: 86
Zuzana Popelková-Oberthorová se narodila 8. května 1949 v Praze, kde také vystudovala Střední odbornou školu grafickou. .
Tato malířka a grafička realizuje ve svých dílech poměrně osobité a poetické vidění světa, zejména přírody a architektury. Svými stylizovanými portréty harlekýnů a klaunů se nevyhýbá ani zobrazení lidské figury. Ve své tvorbě nezapře vliv otce, byť se olejomalbě začala věnovat až po jeho smrti. Ačkoliv jsou barevná plátna její „láskou posledních let“, jak autorka dodává, věnovala se do roku 1996 především grafice. Jako jedna z mála, ne-li jediná z žen u nás, si litografie sama tiskla na stroji po svém otci.
Počet produktů: 24
Jakub Obrovský ( 23. 12. 1882 Bystrc u Brna - 31. 3. 1949 Praha ) malíř, grafik, sochař a pedagog
V letech 1897 - 1901 studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze u Emanuela Krescence Lišky, Celdy Kloučka, Karla Vítězslava Maška, Františka Schmoranze, Stanislava Suchardy a Ludvíka Wurzela. V roce 1898 získal cenu za plakát keramické výstavy Uměleckoprůmyslového muzea. V letech 1901 - 1904 studoval na pražské Akademii u Maxmiliána Pirnera. Po jejím absolvováním se stal členem Jednoty umělců výtvarných. V roce 1907 získal Hlávkovo stipendium a odjel do Říma, kde se stýkal s Janem Štursou a Otakarem Nejedlým. Po návratu do Prahy se stal vyhledávaným autorem dekorativních prací. V roce 1908 dostal zakázku na výzdobu pražské obchodní a živnostenské komory, poté na výzdobu ústřední budovy Průmyslového paláce a následně realizoval mozaiky v jídelně Obecního domu. V roce 1911 se stal členem vídeňského Hagenbundu, v roce 1912 byl jmenován do České sekce kuratoria Moderní galerie, v roce 1913 se stal členem České akademie věd a umění.
V roce 1914 získal zlatou medaili na výstavě českých umělců v Londýně. Od roku 1915 se začal věnovat také sochařství, která vrcholila rozměrnými bronzy 30. let, zpravidla ženskými akty blízkými Bourdellovi. V roce 1919 byl jmenován profesorem mistrovské školy malířství na pražské Akademii. V roce 1921 byl jmenován řádným členem pařížské Société Nationale des Beaux-Arts. V oce 1928 navrhl pomník Svatopluka Čecha pro Olšanské hřbitovy. Na soutěžní výstavě olympijských her v roce 1932 v Los Angeles získal zlatou medaili za sochu Vraždící Odysseus. V roce 1935 byl zvolen rektorem pražské Akademie. Obrovský prodlužoval tradici novoromantismu a akademismu konce 19. století. Jak v malířství, tak v sochařství navazoval na antické a renesanční umění. Časná tvorba nostalgického podtextu byla blízká Preislerově symbolistní náladovosti ( symbolismu ) , později se rozvíjela k bezprostřednímu vztahu k realitě a senzualismu. Pozdní díla, často značných rozměrů, bohatá na ženské akty, byla koncipována na akademicko-naturalistickém principu a vypjatém kolorismu. Ve svých obrazech zobrazoval ideální figurální scény v bukolickém prostředí, sice akademicky přesnou formu postupně rozvolňoval , ale zůstal tvořit v tradici akademických uměleckých principů jako malíř nahých těl a zářivých látek. Jako grafik tvořil zejména figurální litografie a též plakáty. Jako činný a čestný člen vystavoval s Jednotou umělců výtvarných a také s Sdružením výtvarných umělců moravských. Obdržel řadu cena vystavoval na mnoha výstavách u nás i v cizině - Benátky, Řím , Paříž, Vídeň, Londýn. Jeho díla jsou velmi sběratelsky vyhledávána.
Počet produktů: 1
Narozen 28. srpna 1941 v Dolnej Súči na Slovensku, zemřel 18. 10. 2015 v Praze
studium:
1956 – 1960 Střední škola uměleckého průmyslu v Bratislavě
1960 – 66 Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze (profesoři J. Kavan a J. Malejovský)
Brilantní modelér a kreslíř, přední představitel nové figurace.
Zabývá se volnou plastikou, medailérskou tvorbou a kresbou.
Od roku 1995 pedagog na AVU, od roku 1999 také na VŠUP.
Počet produktů: 1
Lukáš Orlita (*30.10.1974)
Studia:
1994 - 2000 - FaVU VUT Brno, ateliér figurální malby, prof. ak. mal. Jiří Načeradský
1989 - 1993 - Střední škola uměleckých řemesel Brno, malba
Účast na sympoziích a workshopech:
2001 - Germinations, Religion, La Caserne, Pontois, Francie
1998 - sympozium Múúúzeum, Loucký klášter, Znojmo
Ocenění:
1997 - Ateliérová cena na Fakultě výtvarných umění na VUT Brno
Lukáš Orlita se ve své tvorbě věnuje paralelně realistické i abstraktní malbě. Oblíbený motiv
jeho obrazů představují mosty. Nejdůležitějším prvkem těchto obrazů zůstává zájem o konstrukční řešení a vytváření složitých prostorových kompozic, k nimž stavební koncepty mostů nabízejí bohatý zdroj inspirace. Konstrukci virtuální prostorové reality se Orlita věnuje i v abstraktní tvorbě. V poslední době odpovídající formou přenesl motivy mostů i do abstraktní podoby a našel tak styčné plochy mezi oběma proudy své malby.
Počet produktů: 4
František Pavlica
(*1971, žije a tvoří v Hroznové Lhotě). Věnuje se malbě, kresbě, grafice a ilustraci. Každoročně organizuje v Hroznové Lhotě výstavy výtvarníků a také tzv. „vojšický plenér" se svými kamarády.
Přes malování klasické krajiny a expresivně pojednané obrazy s duchovními náměty se dostal k disciplíně nejtěžší - figurálním motivům a portrétům. V Římě vytvořil výzdobu vstupní haly poutního domu Velehrad, ve Strážnici mozaiku na živnostenském domě.
Ve své výtvarné činnosti se kromě malby věnuje grafickým technikám a jejím možnostem. A to nejenom jako výtvarník, ale i jako tiskař ve své litografické dílně v Hroznové Lhotě.
Počet produktů: 0
Narozen 28. srpna 1941 v Dolnej Súči na Slovensku, zemřel 18. 10. 2015 v Praze
studium:
1956 – 1960 Střední škola uměleckého průmyslu v Bratislavě
1960 – 66 Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze (profesoři J. Kavan a J. Malejovský)
Brilantní modelér a kreslíř, přední představitel nové figurace.
ZabývaL se volnou plastikou, medailérskou tvorbou a kresbou.
Od roku 1995 byl pedagogem na AVU, od roku 1999 také na VŠUP.
Počet produktů: 0
Počet produktů: 0
Počet produktů: 0
Počet produktů: 0
Malíř, grafik
Narozen 16. 10. 1965 v České Lípě, od r. 1991 žije v Praze, r. 1994 – 2002 odborný asistent v grafických dílnách AVU Praha, od r. 2004 výtvarníkem na volné noze
Autor se zabývá malbou, kresbou i grafikou. Maluje akrylem a olejem, v grafice užívá hlavně techniku litografie, kterou realizuje s litografem a akademickým malířem Martinem Boudou.
Vedle knižních ilustrací realizoval desítky ilustrací na krabičky plastikových modelů, desítky grafických ex libris a novoročenek např. pro Autoklub BMW, nebo prodejce automobilů Toyota. Jeho práce jsou zastoupeny v soukromých sbírkách v Evropě i v zámoří.
Počet produktů: 199
Jana Reinerová
(*1946)
žákyně prof. Sutera a Stanulise na École des Beaux Arts v Ženevě; malířka; zprvu se věnovala abstraktní plastice, později se odklonila od monumentálních forem, v její tvorbě převážila malba a grafika s městskými náměty; zajímá ji architektura, genius loci jednotlivých měst, která zachycuje (Praha, Paříž, Vídeň, Ženeva, Salcburk, Vodňany); sepětí architektury a jihočeské přírody ji obohatilo o krajinářské zkušenosti; vedle městských motivů nachází často inspiraci v hudbě; byla zastoupena na kolektivních výstavách (např. 1988 - Salon pražských výtvarných umělců) (Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950 - 2003, Výtvarné centrum Chagall Ostrava 2003)
Počet produktů: 12
Bohuslav Reynek byl básník křesťanského zaměření, překladatel a vydavatel poezie, grafik.
(1892 - 1971)
Bohumil Reynek se narodil v rodině statkáře v Petrkově. S Petrkovem spojil téměř celý život.
Vystudoval reálku, začal studovat techniku, ale větší zájem měl o poezii a malířství. Proto studium vzdal a vrátil se do Petrkova. Spolupracoval s vydavatelem J. Florianem na jeho edicích, účastnil se na nich překlady, svými pracemi i grafikou. Sám vydával bibliofilskou edici Sešity poezie.
Po studiích reálky žil Bohuslav Reynek ve Francii, kde se oženil s francouzskou básnířkou Suzanne Renaudovou a pravidelně žil s rodinou půl roku v Petrkově a půl roku ve Francii. Od roku 1936 žili trvale v Petrkově, a to i po znárodnění statku po roce 1948.
Bohuslav Reynek žil křesťansky pokorným životem, do roku 1957 pracoval jako zemědělský dělník. Potom se věnoval psaní poezie a grafické tvorbě.
Počet produktů: 1
Michael Rittstein (*1949)
studium na SOŠV v Praze, žák prof. A. Paderlíka na AVU, spoluzakladatel Volného seskupení 12/15, Pozdě, ale přece, člen uměleckého sdružení Nová skupina a SVU Mánes; malíř, grafik, ilustrátor; patří k představitelům expresivní figurální malby generace 70. let, který navázal na tradici moderní české grotesky a především na novou figuraci; v rané tvorbě těžil z podnětů barokní fresky, pod vlivem surrealismu směřoval přes symbolickou abstrahující malířskou strukturu k fantaskní metafoře, později jej zaujalo odosobněné prostředí města; sarkastické líčení mezilidských, zejména intimních vztahů je založeno na výrazové nadsázce, tvarové deformaci a jasném koloritu; "mýty dneška" nazírá jako groteskně pitvorné děje, ale s rostoucí mírou výtvarné stylizace a obrazného vyjadřování se jeho příběhy proměňují v děsivé delirantní vize, v nichž fetišizované spotřební předměty nabývají forem hybridních příšer a útočných monster, ohrožujících samu lidskou existenci; stupňoval expresivitu své tvorby, na přelomu 70. a 80. let zaplňoval plochu obrazu mnoha ději, častěji se věnoval i obrazům a kresbám s ústřední figurou malovanou velkorysým gestem s výraznou tvarovou nadsázkou, veristické detaily se často pojí s oživlými útvary nezpracované hmoty vzniklými záznamem explozivních fyzických akcí; v 80. letech kladl v tvorbě důraz také na větší formát; zabývá se i prostorovými instalacemi a objekty, věnuje se kresbě, ilustraci a volné grafice; ilustroval více než 20 knižních titulů pro nakladatelství Práce, Lidové nakladatelství, Mladá fronta, Albatros, Profil Ostrava, Středočeské nakladatelství a Odeon, v letech 1975 - 1992 ilustroval řadu bibliofilií; zastoupen ve sbírkách NG, GHMP, ČMVU, PNP v Praze, MG v Brně, AJG Hluboká nad Vltavou, Galerie B. Rejta Louny, OG Liberec, GU Karlovy Vary, MU Olomouc, GVU Ostrava, Centre G. Pompidou Paris, Albertinum Wien a jinde (Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950 - 2003, Výtvarné centrum Chagall Ostrava 2003)
Počet produktů: 11
Karel Šafář se narodil 28. května 1938 v podhorském městečku Rychnově nad Kněžnou. Druhá doba zrození byla ve dvou letech, kdy začal amundsenovsky žít. Denně objevoval a byl nucen překonávat neznámé krajiny chůze, vzdáleností, přátelství a ostychu. Rozjitřená vnímavost s urputností rozumu - dvojjediné velitelky, jež určovaly směr a sílu jeho života. Absolvoval nejprve střední, pak roku 1971 Vysokou školu uměleckého průmyslu v ateliéru knižní ilustrace profesora Karla Svolinského. Stálý svár citu s vůlí ho vede do Indie - bezmála rok tam nabývá jistotu reality jako té nejtvořivější fantazie a představivosti, utváří si tak filosofickou hloubku svého života. Vyjadřuje se jistě v kresbě, akvarelech, získává nejvyšší cenu mladého ilustrátora v litografii. Z Indie přijíždí nemocen, aby se svou urputností vytvořil vlastní mnohobarevnou grafickou techniku - dostatečně vrstevnatou, schopnou vyjádřit nejniternější bohatost v otisku jeho duše - Šafářovu grafiku. Ta zůstává dlouhých dvacet let svědectvím jeho uzavřenosti před nesnesitelným politickým násilím. Zcela zabrán do své práce studuje princip zla, pokory, moudrosti a lásky. Maluje. Na rozdíl od bezprostřednosti a chvějivé pomíjivosti okamžiku jež mu dovolí vyjádřit grafická technika, jeho malba je meditací a rozhovorem, vtíravou vzpomínkou, jindy zase marnou touhou. Olej Karla Šafáře je dialog s bohatým prostorem pro toho, kdo umí naslouchat. Karel Šafář žije v Praze.
Počet produktů: 2
Martin Salajka se narodil 30. března 1981 v Uherském Hradišti. Na střední uměleckoprůmyslové škole v Uherském Hradišti absolvoval obor malba, stejně tak na Fakultě výtvarných umění v Brně a v roce 2005 až 2008 absolvoval u doc. Michaela Rittsteina na Akademii výtvarných umění v Praze. První samostatnou výstavu uskutečnil v roce 2005 v Galerii mladých v Brně, od té doby uskutečnil dalších čtrnáct výstav, včetně zatím poslední ve Výstavní síni v Chrudimi. Jeho obrazy a grafické práce jsou inspirovány přírodou, jeho zamilovanými rybami, vlky, psy. V tvorbě Martina Salajky je cítit poctivost člověka zakořeněného v přírodě, která pro něj není líbeznou selankou, ale nespoutanou a syrovou krajinou, často podobnou divokému nočnímu velkoměstu plného symbolistních a surreálných odkazů.
Počet produktů: 4
Počet produktů: 0
1877 - 1942
Šimon, T. František, český grafik a malíř, *13. květ. 1877 v Železnici u Jičína. V jeho uměleckém jméně iniciála T. pochází od rodného jména jeho matky (Tavíková). Vystudoval pražskou malířskou akademii v r.1894-1900 u prof. M. Pirnera. Proto byl s počátku malířem olejů böcklinovského ducha. Roku 1902 obdržel Hlávkovo stipendium do Paříže, k jejímuž umění se od té doby připoutal. Tam také začal pracovat soustavně na grafice. Jeho impresionistický výtvarný smysl se uplatňuje právě nejplněji v černé a barevné grafické technice. Tou také Paříž dobývá a během několika let dosahuje významného postavení. Vystavoval proto před světovou válkou nejen v Praze (S. V. U. Mánes 1905) a v Paříži na salonech, nýbrž i v Anglii, Belgii, Holandsku a Americe. Jeho jedenáctiletý pobyt v Paříži byl přerušen těsně před světovou válkou. Vrací se r. 1914 do Prahy, kde vydává svoje známé cykly grafických listů (Praha, Hradčany, Pařížské motivy, Remeš, Črty z Orientu). R. 1917 založil Spolek českých uměleckých grafiků Hollar, jehož výstavní i ediční činnosti se velmi živě účastnil jako předseda. I po světové válce se znovu účastní výstav na západě a v Americe; podniká zahraniční umělecké cesty, z nichž poslední je cesta kolem světa. Šimonův umělecký výraz se ustaluje se zvýšeným zřetelem ke komposici a v duchu svých idealizujících počátků. Roku 1928 byl jmenován profesorem na Akademii výtvarných umění v Praze, a to pro obor grafický. Byl členem Akademie věd a umění, kuratoria Moderní galerie a předsedou odboru výtv. umění v Kulturní radě Nár. souručenství (1939).salonu (1940). Napsal samostatně Příručku umělce grafika 1921, Dřevoryt 1927, Listy z cesty kolem světa 1928 a pak články v časopise Hollar a Štencově Ročence.
Počet produktů: 1
Michal Singer patří k několika známým českým umělcům, kteří se dopracovali ke své slávě jako amatéři. Vystudoval Filozofickou fakultu a po roce 1989 určil jako grafik podobu týdeníku Respekt. Od roku 1993 se však výhradně věnuje volné tvorbě, vystavuje a stává se úspěšným malířem, jehož díla jsou zastoupena v předních sbírkách. Jeho narativní obrazy mají výrazný expresivně-fauvistický rukopis, podle kterého jej neomylně poznáme. Pastózní obrazy se silnými liniemi a výraznými barevnými plochami bývají přirovnávány k malbě van Gogha či Gauguina. Singer pracuje s příběhy, které mají obecnou platnost, vrací se i ke klasickým literárním příběhům. Tyto příběhy mají své hlavní a vedlejší postavy, odehrávají se v konkrétním prostředí, přesto nemůžeme říci, že Singerova malba je realistická. Obsahuje i určitý odkaz symbolismu a dekadence, zvláště v posledních obrazech s rychlým gestickým rukopisem. Mezi sběrateli je v současné době Singer velmi vyhledávaným autorem.
Počet produktů: 3
Akademický malíř a pedagog Akademie výtvarných umění se narodil 12. dubna 1938 v Poličce. Ještě během studií malby na pražské AVU (1958-1964 u profesorů J. Horníka a K. Součka) se stal členem radikální výtvarné skupiny Konfrontace, která tehdy poprvé konfrontovala české výtvarné publikum s programem informelu. Od informelu Sion záhy ustoupil a v polovině šedesátých let začal propracovávat vlastní podobu strukturální malby, naplněné moralistní symbolikou a emotivní naléhavostí. Sionovy krutě sarkastické obrazy dramatických konfliktů, odehrávajících se pod povrchem obyčejného života, ovlivnilo koncem šedesátých let hnutí nové figurace. V průběhu sedmdesátých a osmdesátých letech karikaturní figury a hlavy Zbyška Siona výrazově zcivilněly a své působení opřely o expresívní barevnou paletu. A právě z tohoto dědictví vyrůstá nejnovější tvorba Zbyška Siona, ukrytá po šestnáct let, jež uplynula od poslední autorovy velké výstavy, před zraky diváků. Soubor nové tvorby překypuje živou barevností, strukturu obrazu nyní budují uzavřené barevné plošky. Témata autorova etického poselství se posunula k současným civilizačním otázkám. Barevná exprese je nástrojem k odhalování biologizujících struktur i vetřelců na pomezí živých a neživých bytostí. Nechybějí ani sofistikované odkazy na klasická díla evropské literatury a malířství. Sionova tvorba je mnohovrstevnatá a stále se tak vyrovnává s dědictvím informelové malby. Autor žije v Praze, jeho obrazy vznikají v ateliéru na Žižkově.
Zastoupení v uměleckých sbírkách:
Národní galerie Praha, Moravská galerie Brno, Galerie moderního umění Hradec Králové, Alšova jihočeská galerie Hluboká nad Vltavou, Galerie výtvarného umění Ostrava, Galerie moderního umění Roudnice nad Labem, Památník Terezín, Galerie Schüppenhaver Köln, Galerie Volkmann Münster, Galleria Arturo Schwarz Milano
Počet produktů: 0
Počet produktů: 0
Grafik, malíř a ilustrátor
Narozen v r. 1947 v Plzni, od roku 1966 žije v Praze
Po ukončení studia na Vysoké škole ekonomické pracoval 8 let jako sociolog a futurolog. Od r. 1979 je Jiří Slíva karikaturistou, ilustrátorem a grafikem ve svobodném povolání. První kresbu uveřejnil v r. 1972, ilustroval více než 150 knížek, publikoval knihy kresleného humoru v Československu, ČR, Německu, ve Francii, Švýcarsku a v USA. Kreslil pro Die Zeit, Die Welt, Stern, Wall Street Journal, New York Times, Feinschmecker, Nebelspalter, Los Angeles Times, Playboy, Le Monde Diplomatique, od roku 1998 je karikaturistou týdeníku Euro. Mnohokrát byl oceněn na mezinárodních festivalech kresleného humoru a zasedal v porotách na festivalech ve Skopje, Legnici,Knokke a Antalii. Od roku 1981 se věnuje též technice barevné litografie a od roku 1994 také pod vedením J. Anderleho technice leptu a malbě.
Počet produktů: 303
Počet produktů: 0
VÁCLAV SOUČEK (1887 narozen ve Střebši – zemřel 19. 10. 1941 v Praze)
Václav Souček patřil k nejlepším našim malířům - akvarelistům. Co dovedl i v malém formátu vykouzlit vodovou barvou na bílé bláně papíru, to bylo již dávno obdivováno – je to půvabná lehkost jeho přednesu, průzračnost barvy a její bohatství tónů, jimiž je nejen znalec ale i laik zaujat. Aristokratická technika akvarelu má v něm skvělého reprezentanta. I když volil větší rozměry, když zachycoval architektonické náměty ze Staré Prahy, když sledoval hru slunce a stínů v alejích, zrcadlení stromů a břehů na vodní hladině, ovládal štětec, který vždy také kreslil s úplnou a jaksi samozřejmou jistotou. Již po této stránce jsou akvarely Součkovy často kabinetní díla, tak poutavá, tak výmluvně zajímavá, že nelze odolat. Souček nelpěl přitom na detailu, ale uměl i podrobnosti v zkratce zachytit a umístit, aniž celkový dojem roztříštil. Byla to v základě jemná ruka, a pře ne přeexponovaný snímek ze skutečnosti, ale vždy obraz ucelený a výrazný.
Počet produktů: 18
Emma Srncová, malířka (*srpen 1942). Dětství strávila v Karlínském divadle, kde její otec hrál v orchestru. Po maturitě na gymnáziu začala jako manekýna. Seznámila se s Jiřím Srncem, který ji pozval na konkurz do Černého divadla, kde setrvala 30 let.
V Černém divadle působili mnozí výtvarníci, např. Anderle nebo Balcar a tak ve svých 18 letech začala objevovat výtvarné umění. S divadlem jezdila po celém světě a ve všech městech navštěvovala galerie - Amerika, Německo, Itálie, Španělsko, Francie. Jak sama říká „žádnou výtvarnou školu neabsolvovala, ale zato školu života ohromnou“.. Od roku 1980, když skončila v Černém divadle, se začala malováním živit. Na obrázcích se objevují všichni její blízcí, děti, přátelé i zvířata, maluje postřehy z cest, život na podiu divadla i v zákulisí.
Počet produktů: 4
Počet produktů: 0
Narozen 21. 09. 1925 v Humpolci
Pavel Sukdolák patří k našim nejvýznamnějším grafikům druhé poloviny 20. století. Je to typ introvertního umělce, který se sám příliš neprosazuje a nechává za sebe hovořit hlavně vlastní tvorbu. Jeho niterné, symbolické lepty prozrazují čistotu, vážnost, pokoru
a zodpovědnost umělce, který se dává vést pouze vlastní cestou, aby si sám mohl svých výsledků vážit. Estetická originalita a cizelovanost jeho osobitých grafických listů mu přinesly i řadu ocenění hlavně v zahraničí.
Počet produktů: 27
(*17.9.1873 - †10.2.1962) - český malíř a grafik
Maxe Švabinského v malbě výrazně ovlivnil především Maxmilián Pirner, u kterého studoval na pražské Akademii výtvarných umění v letech 1891-98. Už od roku 1891 byl Švabinský členem Spolku výtvarných umělců Mánes. V letech 1898-99 pobýval v Paříži a roku 1901 obdržel první cenu České akademie věd a umění a byl přijat za jejího dopisujícího člena. Roku 1904 získal zlatou medaili na světové výstavě v St. Louis. Na pražské akademii založil po svém jmenování profesorem v roce 1910 grafickou speciálku, kterou vedl do roku 1927. Roku 1918 byl jedním ze zakládajících členů Sdružení českých umělců grafiků (SČUG) Hollar, brzy po 2. světové válce byl jmenován národním umělcem.
Švabinského tvorba vycházela z akademického historismu 19. století a novoromantismu - tak se uvedl ve svých prvních veřejných pracích, vyhotovených ještě za studia - v Zemské bance (Svatý Václav žehná práci a Práce, zřídlo blahobytu, 1896). Také triptych Víno-Žena-Zpěv ovlivnil novoromantismus, ale i v této malbě lze rozeznat určité secesní prvky. Secesní symbolismus však Švabinského ovlivnil pouze načas a jen v některých dílech, jako ve Splynutí duší (1896), připomínajícím poněkud tvorbu Danta Gabriela Rossettiho, v Kulatém portrétu (1897), a především v Chudém kraji (1900) a kresbě Paradisea Apóda (1901). Velká rodinná podobizna (1905) je výrazně realistické dílo, v kterém silně vystupuje charakterizační kresba a ukazuje tak, kde byl nejvlastnější Švabinského umělecký projev. Jeho pozdější olejomalby, například Žně (1927), znamenaly krok zpět k akademickému způsobu malby.
Švabinský vynikl a byl oslavován především jako neobyčejně zručný kreslíř a grafik, v grafice měl také zakladatelský význam pro moderní českou tvorbu (dřevoryty Rajská sonáta, 1917-20, Básník a múza, 1932; litografické ilustrace k Hugově Satyru). Věnoval se rovněž portrétu (Vrchlický, 1896; Aleš, 1908; Mánes, 1917; T. G. Masaryk) a grafice řady poštovních známek a bankovek. Byl tvůrcem návrhů barevných oken do katedrály sv. Víta (Seslání Ducha svatého v kapli sv. Ludmily a Poslední soud v okně jižní lodi, 1937-39).
Počet produktů: 2
(*14.1.1896 - †16.9.1986) - český malíř, grafik, ilustrátor a scénograf
Karel Svolinský se vyučil v Praze řezbářství (do 1916), po 1. světové válce byl přijat na Uměleckoprůmyslovou školu, kde nejdříve studoval u Štefana Zálešáka (1919-21), pak sochařství u B. Kafky (1921) a nakonec grafiku a nástěnnou malbu u F. Kysely. Byl členem Spolku výtvarných umělců Mánes a Sdružení českých umělců grafiků Hollar, získal řadu mezinárodních ocenění (například v Paříži roku 1928 a 1937, v Miláně 1940). V letech 1945-70 byl profesorem na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze(jeho žákem byl např. i O.Kulhánek).
Doménou Svolinského tvorby byla kresba, lyricky navazující na národní tradici; její moderní výraz byl dán kresebnou zkratkou a náznakem. Jako u jiných výtvarníků také do tvorby Svolinského pronikly za okupace alegorie (Ikarus). Věnoval se užité a drobné grafice (návrhy řady československých známek, plakáty), knižní ilustraci (Jan Neruda, J. Seifert, Petr Bezruč, Josef V. Sládek a celá řada knih pro děti) i bibliofilským edicím (Oscar Wilde). Navrhoval nástěnné koberce a sklomalbu (kaple Schwarzenbergů v katedrále sv. Víta, 1930-31). Podílel se na inscenacích divadelních her (Smetanova Prodaná nevěsta, Janáčkova Její pastorkyně). * * * * * Svolinský Karel, *14. led. 1896 na Sv. Kopečku u Olomouce, čes. grafik a malíř. Na uměl. prům. škole u F. Kysely se dostal ke grafice, jež ho zaujala na trvalo. Upravuje, ilustruje knihy, zabývá se i volnou grafikou a malbou, většinou akvarelem. V technicky pohotové a bezpečným vkusem podepřené grafice volné i užité postupoval od větší stylisace k volnějšímu, spíše malířštějšímu projevu. Význačnější práce knižní: navrhl jedno z prvních českých typograf. písem (užito ve vel. vydání Máje r. 1925); pro nakl. Ottovo graf. upravil Soubor vydání spisů Al. Jiráska, Ottův Slovník naučný nové doby. Jarmareční písničky (dřevoryty), P. Valéry, Had (mědiryt), J. J. Ryba, Radovánky (bar. litogr.). Nejstarší slovanská kronika o sv. Václavu (dřev.), Z. Winter, Rozina sebranec (dřevoryty), Shakespeare, Sen noci svatojanské (bar. litografie), J. Pečírka, Josef Mánes na Hané (bar. litografie), K. Sabina a B. Smetana, Prodaná nevěsta (bar. litogr.), několik roč. sborníku Čes. bibliofil, řada knih pro nakladatelství Symposion, Sfinx a j. Několik bar. ilustr. knih pro děti, 4 svazky sbírky Naše příroda v obrazech. R. 1935 uspořádal soubornou výstavu v Uměleckoprůmyslovém museu, kde uplatnil i malířské aspirace. 1930-31 navrhl votivní okno kníž. Jana Schwarzenberga, 1932-33 další votivní okno K. Novotné pro chrám sv. Víta, 1938-1939 mosaiky Ukřižování a Adam a Eva pro jižní portál téhož chrámu. R. 1937 navrhl bar. okno pro církev. pavilon na mezinár. výstavě v Paříži, 1940 navrhl scénické výpravy: A. Dvořák, Jakobín a Shakespeare, Mnoho povyku pro nic. Vystavoval v Lipsku (Leipzig), Paříži, Londýně, Vídni (Wien), Florencii, Varšavě, Miláně a j. 2 Grand prix a zlatá medaile v Paříži (1925 a 1937), vel. cena Milán 1940. r.
Počet produktů: 1
Počet produktů: 0
Dan Trantina (*1965)
žák prof. Načeradského na AVU v Praze; malíř; maluje ostře zalamovanými tahy expresivně laděné obrazy zachycující předměty denní potřeby, figury, zátiší nebo krajinu, malby mnohdy doplňuje i různými nápisy; práce s barvou představuje dominantní polohu tvorby a je povýšena nad obsah díla, mnohdy se dotýká hranic abstrakce; zpočátku pracoval ve velkých formátech, od konce 90. let načas přešel ke komornější tvorbě; během pobytu ve spojených státech se opět vrátil k práci s velkými formáty a experimentům s různými materiály; autor pravidelně vystavuje u nás i v zahraničí; je zastoupen v privátních i veřejných sbírkách; je členem umělecké skupiny BOX EIGHT v Los Angeles, kde střídavě žije a pracuje
Počet produktů: 1
JAROSLAV VALEČKA
Malíř a grafik narozen 27. října 1972 v Praze. V letech 1991 až 1998 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru prof. J. Sopka a v ateliéru prof. J. Hendrycha. V rozmezích let 1994 až 1996 pobýval na stážích v Norsku, Německu a Holandsku. Aktuálně je Jaroslav Valečka členem skupiny Natvrdlí. Název odráží pozici malířů pracujících se starým médiem obrazu. Umělec patří mezi malíře vyznávající klasické médium především malbu a grafiku. Jeho tvorba se vyznačuje dnes již málo vídanou uceleností a kontinuitou, s jakou autor zachycuje sugestivní kouzlo přírody a koloběh života v ní.
Počet produktů: 6
Narozen 1954 v Uherském Hradišti, vyrůstal v prostředí s kovářskou rodinnou tradicí. Po vystudování SPŠ strojní pracoval jako umělecký kovář u Družstva kovářů v Praze. Pro počátky jeho vlastní tvorby mělo velký význam seznámení se se sochařem Karlem Neprašem, po roce 1989 profesorem na AVU.
Stěžejní matérií J. Válka je„železo“, které nabízí neomezené možnosti práce s tvarem a jeho povrchem pokrytým rzí, barevnými kysličníky či zrcadlovým leskem u nerezových ocelí.
Užitím kavitážního leptu přes lakový kryt na ocelovém plechu vznikají grafické desky s výrazně hlubokou linií proleptané kresby. Tyto plechy užívá na grafickou techniku slepotisku či barevných reliéfních tisků majících charakter monotypu.
Ústředními náměty Válkových grafických listů jsou minimalistická témata odvozená z přírody, která ve svém důsledku vedou až k abstraktnímu pojetí, jež mikro a makro svět skýtá.
Počet produktů: 132
Malíř má za sebou dlouhý umělecký vývoj. V posledních letech se věnuje malbě starobylých měst a jejich zákoutí. Zaměřuje se nejenom na česká a moravská, ale i starobylá evropská města. Mnoho cestuje za poznáním a jeho obrazy jsou proto velmi věrné, jak pro dokonalé vystižení detailu, tak i celkové atmosféry. Maluje olejovými barvami na plátno. Má vlastní barevný rukopis s převládajícími tmavými tóny. Celkovou scenerii osvětluje většinou velmi dobře vystižená obloha, nebo světlo lucerny na nároží. Obrazy působí trochu tajuplně, jsou však velmi výstižné a charakteristické pro místo, které zobrazují. Z toho je zřejmé, že malíř v daném městě dlouho pobýval a pečlivě prostudoval a vstřebal jeho atmosféru.
Počet produktů: 27
22.12.1964 Opava
český herec a dabér (divadlo, film)
Vystudoval Obchodní akademii a DAMU u prof. Borise Rösnera, k fotografii ho přivedl otec
Počet produktů: 0
Nar. 13. 12. 1922 Kladno, zemřela 27. 3. 2011 Kladno
Její tvorba byla úzce spojena s tvorbou její sestry – dvojčete Květy Válové. V letech 1945 až 1950 studovaly společně VŠUP v Praze u prof. Emila Filly. Žily spolu v Kladně. Pracovala v oborech malba, kresba, grafika. Tvořila a vystavovala až do své smrti, převážnou část výstav měla se skupinou Trasa. Svůj výrazný talent uplatňovala ve figurální tvorbě. Její útlé a protáhlé postavy byly zachyceny v pohybu, vypovídají o vztazích, osudech, náladách, často v extrémních situacích.
Její výtvarné začátky vyšly ze zkušenosti s rytectvím skla, jemuž se vyučila v Železném Brodě. Pracovala u soustruhu a pokud měla čas, kreslila oceláře v provozu. První výstava, kterou měla společně se sestrou v divadle Rokoko, nesla název Člověk a ocel, oficiální kritika ji ale nepřijala. Další výstavu obě sestry uspořádaly ve Špálově galerii v roce 1966, ta jim již přinesla uznání a ocenění jejich práce.
Zemřela nečekaně 27. března 2011 ve věku 88 let.[3]
Počet produktů: 5
Josef Velčovský, akademický malíř
* 1945 Václavovice (Ostrava-město)
fotograf, ilustrátor, grafik, akademický malíř, výtvarný redaktor, typograf, kreslíř. Po ukončení Základní školy v Šenově absolvoval Střední uměleckoprůmyslovou školu v Uherském Hradišti. V roce 1963 byl přijat na Akademii výtvarných umění v Praze. V létech 1963 až 1969 studoval u akademického malíře profesora Součka. Již během studia započal s poznávacími cestami po Evropě. Josef Velčovský trvale žije v Praze. Procestoval téměř celou Evropu, také asijské Mongolsko. Nejčastěji však navštěvuje Francii a hlavně Finsko. Detaily a části pohledů z Bretaně a finského pobřeží se jako ozvěna ozývají v jeho obrazech. Mnohé obrazy akademického malíře Josefa Velčovského byly sběrateli zakoupeny do soukromých sbírek a galérií po celém světě. Umístěny jsou v prestižních veřejných sbírkách, v Norimberku, Galerii hlavního města Prahy, v Národní galerii v Praze. Akademický malíř Josef Velčovský patří k nevýznamnějším malířům současné výtvarné scény a to ne jen naší, ale i evropské a světové.
Počet produktů: 258
Jindřich Veselka, akademický malíř a grafik
*3.1.1927 v Praze, zemřel 7.11.2004 na Šumavě.
Studoval na AVU v Praze u prof. O. Nejedlého a K. Mináře, čestný rok u V. Pukla (1945 – 1951).
Ve své tvorbě se zabýval užitou grafikou, poté především krajinomalbou, zátiším, atd.
Od roku 1951 byl členem ČSVU, člen skupiny Život, člen spolku Jednota umělců výtvarných, kde byl od roku 1990 dlouholetým předsedou.
Za svůj život měl více než 30 samostatných výstav (Galerie bří. Čapků, ČS spisovatel, galerie Díla
v Praze, Muzeum Blatná, Příbram, Č. Budějovice, Prachatice, Vodňany, Písek, Mariánské Lázně, Sušice, Strakonice aj.)
Zúčastnil se více než padesáti kolektivních výstav.
Jeho dílo je zastoupeno v mnoha sbírkách např. GHMP, krajské galerie a muzea v ČR, dále pak v soukromých zahraničních sbírkách např. v USA, Itálii, Německu a Švédsku.
Počet produktů: 22
Kamila Ženatá (*26. 12. 1953) výtvarná umělkyně a skupinová psychoanalytička. Představuje kreativní všestrannou osobnost (vedle vizuální tvorby má i svou tvorbu literární), která se plně zapojuje do současného uměleckého dění a reaguje na aktuální problémy dnešního světa. Na pražské umělecké scéně působí již od roku 1980, kdy ukončila své umělecké vzdělání na Akademii výtvarných umění. Svou první malířskou výstavu uspořádala v roce 2001 v Nové síni. Vystavovala rovněž v zahraničí, v Německu, v Japonsku, ve Švýcarsku, Holandsku a ve výstavních síních Českých center.
Počet produktů: 10